Neznám nikoho, kdo by nechtěl být šťastný. Všichni se chtějí mít o trochu líp, posouvat se někam dál a výš. Jenže jak na to? Spousta lidí si myslí, že to nejde ovlivnit. Že jsme buď šťastní nebo nešťastní, soucitní nebo naštvaní, produktivní nebo prokrastinujeme. My si to nevybíráme, my se tak prostě cítíme a takoví jsme.
Jenže my jsme ti, co mají kontrolu nad dalším okamžikem, další sekundou (a tímpádem nad celou budoucností). My jsme ti, kdo můžou přijímat, co se děje v okolí, ale nenechat se tím ovlivnit. My si můžeme vybrat, jak změníme svůj život.
Na to přišel i prosfesor psychologie Martin Seligman. Na začátku své kariéry zkoušel experimentovat s podmiňováním na psech. Dával jim slabé elektrické šoky. Nejdřív psi reagovali snahou o útěk, ale bohužel neměli kam utéct (tento výzkum byl prováděn v 60. letech a neexistovaly tak přísné etické kodexy). Po několika šocích psi rezignovali a nijak nereagovali. Tento fenomén Seligman nazval naučená bezmocnost. A studoval ho dlouhá léta. Jenže pak se začal sám sebe ptát, jestli je to celý příbeh. Jestli naučená bezmocnost nejde zvrátit.
A to byl začátek teorie naučeného optimismu směru pozitivní psychologie, který se dnes stává čím dál tím víc populární. Chtěla bych vám z něj předat kousky praktických cvičení, které vás mohou udělat okamžitě o trochu šťastnější, sebevědomější a spokojenější.
Dneska začnu cvičením, které se používá nejen při koučování, ale i v terapiích. Jde o deník vděčnosti (gratitude journal). V něm se snažíte kultivovat vděčnost jako schopnost, ne jako něco, co přijde samo od sebe. Podle výzkumů pak vděčnost přímo způsobuje vyšší pocit štěstí a životní pohody. Hned po prvním cvičení budete o trošku šťastnější než předtím. Ale čím déle a pravidelněji to budete dělat, tím víc se přenese schopnost oceňovat věci, zážitky, lidi,…do běžného života, a tím víc budete šťastnější. Není to nijak náročné, bude vám to trvat každý den tak 3 minuty. Tak co to zkusit?
Jak na deník vděčnosti?
- Určete si čas, kdy tohle cvičení budete dělat – může to být hned po probuzení nebo naopak předtím než půjdete spát (nebo kdykoliv jindy). Je ale dobré dělat toto cvičení pravidelně, ve stejný čas každý den.
- Vemte si do ruky sešit/blok/papír a tužku. Když se rozhodnete pro ranní nebo večerní dobu, nechte si sešit a tužku hned vedle postele, aby jste si jich všimli a nezapomínali. Můžete si psát deník vděčnosti i do mobilu. Využijte poznámky nebo různé speciální aplikace, které jsou na to vytvořeny. Moje nejoblíbenější je 5 minute journal, která je k dostání i v knižní podobě.
- Na chvilku zavřete oči, párkrát se zhluboka nadechněte a pak začněte přemýšlet, co se stalo v posledním dni. Pak zkuste najít 3 věci, za které můžete být vděční a zapište si je. Nemusí to být nějaký drahý dárek, co jste dostali. Můžete si vzpomenout i na věci, které často bereme jako samozřejmost – že naše srdce bije a dovoluje nám žít, že žijeme v Čechách a máme co jíst, že je venku zima a prší a máme tu možnost být v teple domova. Může to být cokoliv – zážitky, lidi, věci, pocity, stavy,…vážně cokoliv.
- Zkuste být co nejkonkrétnější. Sice můžete být vděční za vaše zdraví, ale stav vděčnosti a štěstí bude o to větší, když to zkusíte formulovat konkrétněji. Takže místo zdraví můžete zkusit něco jako – Díky tomu, že mám zdravé plíce, můžu běhat.
- Opakujte každý den. Největší účinnost má tohle cvičení, když je pravidelné. Jsou to jen 3 minuty každý den. Tak to zkuste!
Deník vděčnosti má spoustu různých podob a forem. Tohle je jedna z nejzákladnějších. V budoucnu vám představím i různé modifikace a obměny, o které můžete tohle cvičení obohatit. Pro teď si na sebe zkuste udělat 3 minuty času a uvidíte, jak se potom budete cítit.
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o pozitivní psychologii, doporučuji knihu Vzkvétání nebo Opravdové štěstí od Martina Seligmana.
Mějte krásný všímavý den.
Tereza